Mnichovská dohoda

Městské muzeum ve Velké Bíteši pořádá přednášku realizovanou při příležitosti k 84. letého výročí dojednání Mnichovské dohody. Přednáškou nás provede PhDr. Stanislav Balík v.v. mjr. - lektor a poradce, který se zabývá bezpečnostní politikou, historií, vojenstvím a komunikačními dovednostmi.

O mnichovské dohodě z roku 1938 se často hovoří jako o zradě, která by se dala vystihnout úslovím „o nás bez nás". Představitelé Velké Británie a Francie podepsali spolu s Itálií a Německem dohodu, v níž přenechali část Československa Adolfu Hitlerovi. Mnozí historici ale dnes tvrdí, že prezident Edvard Beneš s postoupením našeho území bez boje sám souhlasil. Jedno z největších tabu moderních českých dějin bude tématem přednášky.

Československá armáda mohla v září 1938 počítat s půldruhým milionem vojáků připravených k boji proti 3,5 milionu vojáků německých. Nejpodstatnější složkou moderního typu boje byly tanky, kterých mělo Československo 350, a to zastaralých kusů. Německo disponovalo 2400 tanky. Dvě třetiny pohraničních pevností a bunkrů nebyly dostavěny a dělostřelecká výzbroj bunkrů se ve chvílích vzniku mnichovské dohody teprve vyráběla.

Není příliš známá skutečnost, že 14 dnů před mnichovskou konferencí vyslal v naprostém utajení prezident Beneš prostřednictvím spojenců vzkaz Hitlerovi, ve kterém vyjádřil ochotu podstoupit nacistickému Německu rozsáhlé území. S těmito pokyny se měl inkognito 15. září 1938 vypravit k francouzské vládě do Paříže ministr sociálních věcí Jaromír Nečas.

PhDr. Balík se ve své přednášce zaměří na všechny méně známé skutečnosti k danému tématu a zahrne je do geopolitické situace v tehdejší Evropě.

Přednáška se uskuteční v pondělí 24. října od 17 hodin ve velkém výstavním sále bítešského muzea na Masarykově náměstí 5.