Výstava „Morava tolerantní“ v Bítešském muzeu

morava-tolerantni-05V městském muzeum ve Velké Bíteši proběhla v úterý 11. června od 17 hodin vernisáž výstavy Morava tolerantní. Program vernisáže obsahoval přednášku Ing. Jana Vondry, fotografa a grafika a Mgr. Jiřího Grubera, faráře Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Brně.

Přednáška si kladla za cíl seznámit návštěvníky s obsahem výstavy, přiblížila impulsy vedoucí k její tvorbě a představila stejnojmenný katalog, který byl na přání návštěvníků výstavy vytvořen a pro zájemce je v muzeu možnost si jej pořídit. Po přednášce následovala prohlídka výstavy, která je instalována v menším výstavním sále a nechyběl ani kulturní program a občerstvení.

Jak poznamenal Jan Vondra: Výstava „Morava tolerantní" si klade za cíl přiblížit dnešnímu publiku dobu náboženské reformace v 16. a začátkem 17. století a upozornit na některé dodnes zachované památky z této doby (kostely dočasně v držení podobojí nebo luteránů, či nově postavené jako – Doubravník, Strážek, Brtnice, v nichž jsou dodnes z té doby křtitelnice, zvony či kazatelny – Dolní Kounice, náhrobní kameny – Velká Bíteš, Rosice, Třebíč, nástěnné nápisy – Kralice nad Oslavou, Slavonice, protestantské školy – Ivančice, Velké Meziříčí, renesanční zámky – Náměšť nad Oslavou, Rosice s žerotínskou protestantskou výzdobou aj.).

V tomto období si Morava uchovala větší míru náboženské svobody než okolní země. Více než 80% obyvatel se hlásilo k protestantským církvím a země se stala útočištěm nekatolických, jinde pronásledovaných uskupení (např. Jednota bratrská, novokřtěnci apod.). Většinu panství vlastnila domácí, převážně česká šlechta. Současně s náboženskou tolerancí a svobodou docházelo i k hospodářskému rozkvětu země, mnohá města označují toto období za nejšťastnější v jejich historii, šlechta přestavovala svá gotická sídla v renesanční zámky.

Přiblíženy jsou některé významné šlechtické rody a osobnosti, které se podílely na formování názorů a událostí, je uvedena řada citací jejich výroků, které dokreslují hloubku zaujetí pro řád, spravedlnost a svobodu, založené na křesťanské víře.

Budova čp. 5 na bítešském Masarykově náměstí, ve které městské muzeum sídlí, je úzce spojena s touto tématikou. Pravě v ní na přelomu 16. a 17. století byla modlitebna Českých bratří, která byla slavnostně vysvěcena 24. května 1498. Za jejím vznikem stojí tehdejší majitelé náměšťského panství rod Pánů ze Žerotína a bylo to rovněž období, kdy Bíteš zažívala největší rozmach.

Věž na západní straně jižního křídla budovy však již dávno vzala za své, loď kostela byla přepažena na tři podlaží. Pozůstatky modlitebny dnes již připomínají jen kamenné podpěry na jižní straně budovy a busta Karla staršího ze Žerotína s nápisem upomínajícím na slavnostní vysvěcení instalovaná na nádvoří muzea k výročí 410. let od tohoto aktu.

FOTOGALERIE